Říjen 2016

13. Já a Trans? - Velké změny

7. října 2016 v 8:27 | SagiMário |  Transgender Story
Od té doby co jsem nenapsal na svůj blog se toho stalo opravdu hodně,
Pokročil jsem konečně o kousek dál, psycholožka mluvila o mé diagnóze s maminkou, od té doby je to lepší a máma se snaží, ale to není všechno, konečně jsem si vybral trvalé jméno ale o tom později, největší novinkou je to, že jsem se konečně objednal k sexuoložce, moc informací o ní na netu není, ale postupem času o ní budu psát, abychom se o ní společně něco dozvěděli, neslyšel jsem na ní moc dobrých ohlasů. Myslím si však, že by bylo dobré, aby si ale každý udělal svůj názor, opravdu se těším, až se pohnu z místa. Jupí!!! 24. Listopadu začne nová ÉRA nový život, nový svět zase o krok ke štěstí.
Vždycky se děsně bojím toho, když pomyslím na ty různé vyšetření a testy, - že mi prostě v testech vyjde, že jsem ženská, ale snažím se utišovat- jsem chlap! Jsem chlap! Jsem chlap!
Včera jsem zažíval doslova peklo měli jsme ve škole jakýsi seznamovací program s praktickou školou atd.. A dostali jsme každý cedulku se jménem aby každý věděl jak nás má oslovovat - dovedete si představit, jak jsem se cítil? - bylo mi hrozně všem jsem muselo říkat, že jsem žena a blá blá blá. Kdy už to konečně skončí? Kdy už nebudu muset lhát ostatním ale hlavně sobě?
Když jsem přišel večer domu a šli jsme do hajan, svěřil jsem se mámě z včerejškem ( dneškem ) a rozbrečel jsem se jako malý kluk, "mami Já to jméno nechci!" mama mi sice řekla že to nechápe a nikdy nepochopí protože to nezažila ale řekla mi že musím byt trpěliv(á) a že se brzy dočkám to mi od ní samotné hodně pomohlo - začíná se s tím smiřovat i když ten ženský rod bude používat asi pořád..
Ted k té příjemnější části článku - Jméno
Když jsem přijel od doktorky, nechal jsem mámě denní pauzu na slovo Transgender, - a v sobotu jsem s ní začal mluvit tak nenápadně o jménech nejdřív se mě ptala, jaký by bylo mé ženské jméno v mužské podobně - což jí nezaujalo - jupí! Věděl jsem, že chci české jméno, ale upřímně bylo jich dost málo, libilo se mi spousta jmen, a máma mi poradila, že na to mám jít vylučovací metodou, trvalo mi to asi dvě hodiny, ale přišel jsem na to. Rozmýšlel jsem mezi Slávkem, Sávem Jáchymem, Jonasem, Viktorem, Vítem - bylo jich samozřejmě víc, ale všechna vypisovat nebudu. Zbyla jména Slávek a Vít, nemohl jsem se rozhodnout, Viktor byl podle maminky moc dlouhý a zdrobnělina zase moc ženská: Viky, což jsem si ani neuvědomoval. No zpět k Slávkovi a Víťovi - dlouho jsem nad nimi přemýšlel a pak řekla máma - tak si dej rovnou jméno Vítězslav - máš tam i Slávka i Víťu. A ono Ejhle měla pravdu - Bingo! A máme jméno!