Prosinec 2016

15. Já a Trans? - konec blogu??

30. prosince 2016 v 16:45 | Vítek |  Transgender Story
Když je člověku na nic a pochybuje o tom, že je muž, co má udělat? Má smysl vůbec pokračovat v nečem takovém? Jako by si okolí myslelo, že jsem si tuhle cestu vybral, copak to jde? Jsem zklamaný s toho to světa a mám obrovský strach. Obrovzský strach ze života jako takového, máminka tvrdí, že mi tranzice akorád zvyšuje deprese a Já si nechávám zvyšovat dávky léků ale není to přesně naopak? Cítím se hůř protože bych mohl být štastný a lidi kolem mě tomu nerozumí a nechcou to tolerovat. Jdu do školy a tam slyším jen svý jméno a otravnou spolužačku, která na mě vrčí, že před ní nemam mluvit v mužským rodě, že jsem žena. Příjdu domu a znovu slyším své jméno. Nejradši bych jej vymazal ze svého života ale proč je to tak zlé? Chápu všichni si musí zvyknout a Já to musím tolerovat ale oslabuje to mé Já. Nevím jestli jsem o tom na blogu psal ale posledních pár dní mi v hlavě zase líta ženský rod ? proč? - protože mě podle kalendáře čekají "krámy" ?
Je mi zle ze mě samotného, cítím se opuštěný. Jako bych ubbližoval lidem kokem mě.

Dnes jsem o tom hodně přemýšlel a myslím, že tento blog do 2 dnů zmizí z povrchu zemského a už si jej nikdo nebude moc přečíst. Bude to tak lepší, protože jsem tu i hodně psal o mamce a nechci aby si to někdy přečetla a pak se kvůli mě trápila. Nejsem připravený čelit dalšímu nedorozumění. Svou maminku miluji nadevšechno a nechtěl bych Jí trapit. Tranzice je každodenním tématem domácnosti aniž bych chtěl, cítím se však být opravdu mužem. Možná ještě nejsem mužem jako takovým ale v srdci je to jiné rozumíte mi. TENTO ČLÁNEK JE NAPROSTO CHAOTICKÝ A NEDÁVÁ LOGIKU

Otázky co bych si měl položit ?

- Jsi spokojený s tím kým jsi? - NE
-Dovedeš si představit život v ženské roli? - NE
-Když se na sebe podíváš do zrcadla, jsi si jistý tím že je to tělo v souladu s tím jak se cítíš uvnitř? - NE
-Když bys měl partnera/partnerku bylo by ti příjemné kdyby tě vnímali jako ženu? Jak po fyzické tak i duševní stránce, když tě někdo osloví v ženském rodě a vidí tě jako ženu, přijde ti to v pořádku? -NE
-Dovedeš si představit že byses někdy stal matkou? - NE


Kdyby Vás napadly ještě nejáké otázky napište mi je do KOMENTÁŘU a Já je sem dodám a odpovím si na ně

14. Já a Trans? - Je toho moc

28. prosince 2016 v 13:03 | SagiMário |  Transgender Story
Ahoj lidi. dlouho jsem nenapsal a moc se toho změnilo, změnil jsem sexuologa byl pro mě nevyhovujcí. Paní Svobodová pro mě prostě není, strašně mumlá a přístup sester a jeji samotné mě dost překvapil, stále na mě mluvili jako na slečnu i když jsem jí sdělil s čím tam jdu a proč, navíc do papíru napsala, že chci být asi kluk, což mě zarazilo. Ano samozřejmě ještě to nemám papírově ale sakra, vím jak se cítím a nepochybuju, že jsem chlap copak si žena jen tak strká ponožky do boxerek? - Myslím, že ne. Nebo snad ano ? No jedeme dál chtěla po mě vyšetření gynekologa a Neurologa a ani my vlastně neřekla, proč, co těm doktorům asi řeknu - No víte ja jsem tady mátemi udělat vyšetření ale vůbec nevím, proč? - budou na mě koukat jako na pako. - Ikdyž nepopírám, že pako nejsem. No nic neřekla mi ani další termín takže k ní už opravdu nejdu.

Jedeme dál, veřejně jsem se na FB přiznal svým přátelům a rodině ku podivu to vzaly dobře ale moje sestra to otce řekla, i když jsem mu to chtěl říct sám, no chvili se mnou nemluvil a ani o tom mluvit nechtěl ale pak na mé narozeniny zavolal a zeptal se mě na to. No co nastalo - sprostá slova, jestli mi mrdá v kebuli, jestli jsem normální, že je to proti, přirodě atd. Já mu na plnou hubu řekl, že jeho alkohol je taky proti přírodě, a tak něják jsme dospěli k tomu, že je mu to jedno. No ach jo, jak strašně sestra tvrdila jak to bere otec dobře a pak tohle. Věděl jsem, že lže . Bránila mi s komunikaci s ním.
No nic u otce nulová podpora.
No přišlo to samozřejmě i k mé vlastní matce o které jsem se zde nezminoval zatím a ani jsem nechtěl ale ta to taky moc nebere vlastně vubec řekla mi, že stejně brzo pochopím, že jsem holka. Fakt tleskám všichni mi to moc ulehčují ale Já mam být stále ten trpělivý.

No a teď lepší zpráva objednal jsem se k Fifkové a Jupí vsunul jsem se do jejího diáře na 6.března, konečně slibná budoucnost, představuju si jak už držím papír o diagnoze a papír na matriku v ruce. Celkově ta žena byla příjemna i po vzájemném emailovém písmenkování...

Vánoce, dostal jsem skvělé dárky, všechno panské a hlavně pánský řetěz-náhrdelník, takže super, máma mi sice jestě za těch 6 měsícu neřekla Víťo ale asi se snaží, snad se dočkám....